Chrám svaté Olgy
Chrám svaté kyjevské kněžny Olgy ve Františkových Lázních je nejstarším pravoslavným chrámem na území České republiky. Byl postaven v letech 1887−1889 stavitelem Gustavem Wiedermannem v rusko-byzantském stylu.
Architekt Gustav Wiedermann byl v letech 1900−1910 starostou Františkových Lázní. Po chrámu sv. Olgy vybudoval i pravoslavné chrámy sv. Petra a Pavla v Karlových Varech (1897) a sv. Vladimíra v Mariánských Lázních (1900). Za postavení lázeňských chrámů byl vyznamenán ruským řádem sv. Anny a srbským řádem sv. Sávy, který mu osobně udělil srbský král Milan I. při své návštěvě Františkových Lázní (podle královy manželky Natálie byl tehdy pojmenován jeden ze zdejších léčivých pramenů).
Finanční prostředky na stavbu chrámu sv. Olgy shromáždil v průběhu několika lázeňských sezón výbor pro postavení pravoslavného chrámu od lázeňských hostů, převážně Rusů a jiných slovanských národů, ale i Řeků, Rumunů a Němců. Tento výbor, založený MUDr. Friedrichem Boschannem, byl tvořen zejména židovskými lázeňskými lékaři, kteří si uvědomovali důležitost zbudování pravoslavného chrámu v lázních navštěvovaných hojně pravoslavnými zahraničními hosty.
Prvním knězem, který v chrámu sv. Olgy sloužil, byl prot. Vladimir Ladinskij, který sem v letech 1889-1896 dojížděl z německého Výmaru. Jména dalších kněží neznáme, zřejmě byl chrám ale i nadále pod správou výmarských duchovních a později duchovních z Karlových Varů. Usuzuje se, že až do roku 1945 se bohoslužby konaly jen během lázeňské sezóny, tj. v jarních a letních měsících.
Za II. světové války chrám sloužil jako skladiště. Po válce, v roce 1945, se na Chebsko a Ašsko přistěhovalo mnoho stoupenců východního obřadu ze Slovenska, v roce 1947 reemigrovalo z české Volyně (západní Ukrajina) na Chebsko několik set Čechů, kteří byli většinou pravoslavného vyznání. O tyto emigranty začala pečovat česká pravoslavná církev.
1. září 1949 do chrámu sv. Olgy nastoupil jako novokněz tehdy třiadvacetiletý otec Jan Křivka. Otec Jan pocházel z Volyně, jako devatenáctiletý se účastnil bojů o dukelský průsmyk a spolu s armádou generála Svobody pak přišel do Čech, kde se oženil a byl vysvěcen na kněze. S chrámem sv. Olgy otec Jan spojil celý svůj život. Sloužil zde až do své smrti v roce 2013, tedy dlouhých 64 let.
Od roku 2011 je duchovním správcem chrámu otec Vít Metoděj Kout. Chrám patří autokefální (tj. samostatné) Pravoslavné církvi v českých zemích a na Slovensku. Bohoslužby se konají v českém a církevněslovanském jazyce.
Ikony v chrámu pocházejí z velké části z 18. století a byly chrámu většinou darovány věřícími z Ruska, Řecka, Bulharska a Srbska. Dřevěný ikonostas byl vyroben v 19. století v Petrohradu. V kupoli chrámu jsou zobrazeni čtyři evangelisté – jedná se o malby na plechu, zhotovené v době výstavby chrámu. Strop a kupole chrámu jsou dále vyzdobeny freskami, které v roce 1975 zhotovili akademičtí malíři z Karlových Varů M. Kraus a J. Samec.